Náš příběh

Bylo 6. února 2018, zrovna jsem měl narozeniny, sledoval jsem s klukama v kanceláři start rakety Falcon Heavy a venku bylo na únor docela teplo. Asi díky tomu počasí jsem byl už v takové jarní tvořivé náladě, připravoval jsem motorky na sezónu a také jsem si chtěl vyvážit kola svépomocí. Otevřel jsem google a hledal vyvažovačku ke koupi, jenže tady nastal problém. Začal jsem si uvědomovovat, že vyvažovačka je poměrně neskladná věc, což je docela komplikace, pokud máte malou garáž a kola si vyvážíte tak maximálně jednou za rok. Už jsem si takhle v minulosti koupil celosvařenou velkou zouvačku na gumy, a i když je to super pomocník, zabírala mi v garáži dost místa.

Tak jsem se pustil do výroby vlastní mini vyvažovačky, kterou budu moct strčit do šuplíku. Když jsem tvořil první prototyp, postupně mi docházelo, že tu nic takového není a že by možná o takový výrobek mohl být zájem. Vyvažovačku jsem nabídl na Bazoši a motorkářském fóru Offmoto a 23 objednávek za první měsíc byl pro mě signál, že nějaký potenciál tady asi je.

Registrace domény motopripravky.cz

Přišlo mi škoda prodávat vyvažovačky jen přes Bazoš, tak jsem je nabízel pod značkou motopripravky.cz. Současně jsem měl rozdělané přední vidlice na druhé motorce a tak jsem k vyvažovačce začal vyrábět ještě plastové narážeče gufer.

Vnímal jsem to tak, že mám dvě možnosti, kam se posunout. Buď zůstanu u 3D tisku a budu tisknout i věci na auta, kola, do kuchyně a já nevím co ještě ..., a nebo 3D tisk bude jen jedna z technologií a zůstanu pouze u moto nářadí.

No a protože mě vždycky bavilo se v motorkách hrabat a vyrábět si různá udělátka pro servis, tak bylo jasno. Moto přípravky vyhrály. 

garáž, která sloužila jako kancelář i dílna dohromady

Motosalon 2019

Uběhl rok a přišel takový šílený nápad, že půjdu vystavovat na Motosalon. Sice jsem si říkal, co já jako kluk z vesnice budu na Motosalonu dělat, navíc jsem měl hotové v podstatě jen 4 přípravky a s vystavováním žádné zkušenosti nebyly, ale bylo mi jasné, že jestli to má nebo nemá smysl zjistím jedině tak, že do toho naskočím a vyhodnotím to až zpětně, i když to bude stát hodně času a peněz. Tak jsem si pronajal 6 metrů čtverečních na výstavišti v Letňanech, a když to hodně zkrátím, nakonec všechno klaplo a bylo to super. 

Ale jen růžové to samozřejmě také nebylo, asi nejnáročnější bylo jít do Motosalonu úplně sám bez pomocníka a bez zkušeností. Neměl jsem za celý den čas si ani odskočit na malou, natož abych si dal kafe, o nějakém obědě ani nemluvě, a to 4 dny po sobě. Navíc celý den na nohou, každý den cestování 200km domů a do Prahy, přes noc vyrábět... Uff, ještě že člověk si spíš pamatuje to pozitivní :). Na malou jsem se vypařil vždy, když bylo u stánku nejvíce lidí. Sázel jsem na to, že nikdo nebude vědět, kdo tam prodává, a tak se nic neztratí. A fakt, nezmizela jediná věc po celou dobu výstavy.

Svařování, to je ta cesta zaslíbená

Jako jeden z poznatků z výstavy byl, že ne každý chce malé a skladné nářadí, ale někdo by taky rád vyvažovačku s konstrukcí. A pokud to chci zase posunout dál a vyrábět složitější nářadí jako zouvačky, stojany, tak bez kovovýroby a svařování to nepůjde... Rozjel jsem docela časově i finančně náročné kolečko, kdy jsem absolvoval svářečskou školu, abych mohl svařovat oficiálně, a pořídil vybavení pro rychlejší sériovou výrobu. Naštěstí jsem stihl dostat svářečský průkaz těsně před omezeními souvisejícími s Covid19, což jsem rád, protože jsem celé jaro mohl tvořit a svařovat.

první svařená konstrukce určená k prodeji a zasloužená odměna po práci

Nová dílna

Domácí garáž začala být brzy malá, motorky se krčily v koutě a nějaký servis na nich byl nemyslitelný. Navíc svařování, to znamená dost broušení, a to znamená dost prachu úplně všude. Bylo mi jasné, že takhle to dál dlouho nepůjde. Narazil jsem na pěknou dílnu nedaleko a byl to sice další závazek a nějaké další investice, ale bylo fajn mít velkou dílnu čistě jen pro moto přípravky.

nová dílna a už trochu sériovější výroba

Přechod na rodinnou firmu?

V dílně jsem fungoval zhruba půl roku a už jsem neměl problém s místem, ale spíš s časem. Práce je poslední rok tolik, že už vůbec nezbývá čas na vývoj nových přípravků, natož na nová videa a návody, které bych také rád tvořil. Vlastně jsem ani nestíhal vyrábět na sklad a někteří zákazníci museli bohužel čekat mnohem déle, než bych chtěl. 

Nehledal jsem zaměstnance, ale spíš partnera/kolegu. S manželkou jsme se společné práci bránili asi z nějaké naší obavy, že není dobré míchat dohromady práci a rodinu, ale nakonec jsme si řekli, proč to nezkusit.

Zatím to vyřešíme tak, že vezmeme další prostor ve stejném areálu, ať to máme kousek, ale v jiné budově, abychom měli čas si jeden od druhého odpočinout. Já budu ten "špinavý dělník" v montérkách zašitý v dílně a moje polovička bude fungovat jako spojka s vnějším světem.

Postupně se to začíná měnit z "můj příběh" na "náš příběh". A stejně jako už tolikrát předtím, prostě to vyzkoušíme a uvidíme. Jestli nás společně uvidíte na Motosalonu 2021, tak to asi dobře dopadlo :-).

Psáno v Teplicích dne 1.9.2020.



tady ještě Marcelka netušila, do čeho jí to uvrtám